ZDRAVÍ

autor: Leila Ribaty

 

Lagotto je celkově docela zdravé plemeno, které nezasáhlo dlouhé roky šlechtění a není tak náchylné k velkému množství nemocí. Má však „svá“ onemocnění, na která je nutno brát zřetel.

 

Obecný úvod – záměr správného chovatele

Úkolem nebo lépe posláním každého správného chovatele je kontrolovaná reprodukce a spojování standardních jedinců s vynikajícími přednostmi a zajistit tak rozmanitost a rozšíření chovatelské základny. To znamená, že chovatel vybírá spojení tak, aby „zlepšil krev“a do svého i českého chovu přinesl něco nového (nespojuje opakovaně totéž spojení nebo spojení, ve kterém jeden z chovných jedinců často vystupuje jako reproduktor).

Má široké povědomí o genetice a dělá vše s tím nejlepším úmyslem. Do svého chovu vkládá značné množství energie, času a financí.

 

 

Genetická onemocnění a jejich 

dědičnost u LGR

 

Důležité pojmy, se kterými se budete setkávat v textu i chovu:

  • CLEAR = ČISTÝ JEDINEC V GENOTYPU – VLOHU/MUTACI/ONEMOCNĚNÍ PŘENÁŠET NEBUDE A BUDE NEPOSTIŽEN (N/N)
  • CARRIER = PŘENAŠEČ – BUDE PŘENÁŠET VLOHU/ONEMOCNĚNÍ NA SVÉ POTOMKY, ALE SÁM POSTIŽENÝ NEBUDE A NA KVALITU JEHO ŽIVOTA TO NEBUDE MÍT VLIV; AVŠAK POZOR, POKUD BUDE POUŽITÝ CARRIER K REPRODUKCI, MUSÍ BÝT VŽDY SPOJEN S CLEAR JEDINCEM! 
  • AFFECTED = POSTIŽENÝ – SMRT VE VELMI BRZKÉM VĚKU, PES BUDE ONEMOCNĚNÍ/ VLOHU PŘENÁŠET NA POTOMKY A SÁM BUDE POSTIŽEN – VÝSLOVNÝ ZÁKAZ REPRODUKCE TĚCHTO JEDINCŮ !!!

Doporučení:

  • budou – li rodiče štěňátek (nebo jeden z rodičů) přenašeči konkrétního onemocnění, je SPRÁVNÉ, když chovatel štěňátka z tohoto spojení otestuje. Nejen, že bude známo jejich genetické založení, ale tak nějak je to známkou etiky.
    • tyto situace by se měly dít ojediněle a jen ve výjimečných případech.

 

———— JUVENILNÍ EPILEPSIE (zkr. JE) ————

Epileptické syndromy jsou projevem přehnané aktivity mozkových neuronů. Idiopatické generalizované epilepsie jsou geneticky podmíněné. Charakteristická je vazba jednotlivých typů epilepsií na určitý věk. Epilepsie je chorobou projevující se u lidí, psů i jiných savců. Geneticky podmíněné Juvenilní epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Jsou úzce spjaty s druhou fází postnatálního vývoje mozku. Postnatální vývoj mozku u psů je možné rozdělit do 3 fází:

1)  Od narození do 2 měsíců (tvoří se synapse)

2)  Od 2 měsíců do 4 měsíců (odstraňují se nepotřebné synapse)

3)  Od 4 měsíců do konce života (počet synapsí je prakticky neměnný)

U plemene Lagotto Romagnolo se epileptické příznaky objevují od 5 do 9 týdnů věku.

Záchvaty se projevují chvěním celého těla, někdy spojené s krátkou ztrátou vědomí.

Epilepsie spontánně vymizí od 8 do 13 týdnů věku.

Vymizení příznaků je pro tento typ epilepsie příznačné, a tak byla mnohými chovateli tato choroba považována jen za nešťastné zvláštnosti, které k jejich velké úlevě ve vyšším věku štěněte mizí.

Ale kvalita života štěněte by měla být brána v úvahu!!!

Pomocí včasného testování rodičů je možné zamezit rození štěňat s nepříjemnými epileptickými záchvaty v brzkém věku, které se však v ojedinělých případech mohou rozvinout v pozdější epilepsii.

Juvenilní epilepsie je autosomálně recesivní onemocnění. To znamená, že nemoc se rozvine pouze u jedinců, kteří zdědí od obou rodičů mutovaný gen. Tito jedinci se označují P/P (pozitivní / pozitivní). Přenašeči mutovaného genu (N/P, tzn. negativní / pozitivní) jsou klinicky zdraví, ale přenášejí nemoc na své potomky. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců (N/P) bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovaný gen a budou postiženi juvenilní epilepsií (P/P).

Do chovu jsou vpuštěni pouze jedinci, kteří mají test na JE s výsledkem N/N (clear = čistý => negativní) nebo N/P (carrier = přenašeč).

Pokud je jeden z rodičů carrier, musí být druhý clear. Tím se zamezí projevům JE u štěňat. 

Chovný jedinec může mít také test na JE zapsán jako: clear = neg. CBP = negativní po rodičích (CBP = clear by parents) – ale i přesto doporučujeme takového jedince otestovat.

Je pak zodpovědností a vizitkou každého chovatele, když štěňátka ze spojení: přenašeč X čistý otestuje, aby zjistil, kolik psů bude z vrhu vlohu přenášet.

 

**ukázka testu Juvenilní epilepsie z laboratoře Genomia**:

 

—- text převzat z webu: www.lagottoromagnolo-ribaty.cz – chovatelská stanice Ribaty – chovatel udělil souhlas

 

———— LYSOZOMÁLNÍ STŘÁDAVÁ CHOROBA (zkr. LSD) ————–

Dědičná neurodegenerativní onemocnění jsou častá jak u psů, tak u lidí. Mnoho z nich je dokonce způsobeno mutací ve stejném genu.

Vznik neurodegenerativního onemocnění je spojen s narušením funkce degenerativních procesů a následným hromaděním různých typů buněčného materiálu v buňce. Tento defekt vede k problémům s rovnováhou uvnitř nervových buněk. Komplexně se toto onemocnění nazývá lysozomální střádavá choroba.  Důležitou funkci zde plní zejména lysozomy, které jsou zodpovědné za rozklad proteinů a představují nejdůležitější buněčné degenerační centrum. Porucha jejich funkce a následné hromadění odpadního materiálu v jejich váčcích způsobuje u postižených jedinců progresivní cerebrální ataxii, pozměněnou funkci degradačních systémů a neurodegeneraci. Histologie ukázala rozsáhlé otoky a cytoplasmatickou vakuolizaci Purkyňových buněk ovlivňující centrální a periferní nervstvo. Dále byla viditelná i mírná atrofie mozečku a předního mozku. Častým symptomem provázejícím rané fáze tohoto onemocnění je abnormální pohyb očí (nystagmus). V pozdějších stádiích dochází k výrazné změně chování. Obzvláště typické jsou deprese, neklid a agresivita vůči lidem či jiným psům. Období projevu počátečních příznaků se mezi jedinci značně liší. Většinou se pohybuje v rozmezí 4 měsíců až 4 let. Rychlost progrese je též variabilní a od objevení prvních příznaků do konečné eutanazie může uplynout několik měsíců až let.

Nemoc se projeví pouze u jedinců, kteří získají mutovaný gen od obou rodičů. Tito jedinci jsou označování P/P (pozitivní/pozitivní). Přenašeči mutovaného genu, označovaní N/P (negativní/pozitivní), mají mutovaný gen pouze od jednoho z rodičů a jsou bez klinických příznaků. Přenášejí ovšem nemoc na své potomky. Při krytí dvou heterozygotů (N/P) tedy bude teoreticky 25% potomků zdravých, 50% potomků budou přenašeči a 25% zdědí oba geny od svých rodičů mutované a budou tedy postiženi LSDs. Křížení zdravého jedince (N/N) a přenašeče pro tuto mutaci (N/P) jedince dá teoreticky ve výsledném vrhu za vznik 50% přenašečům a 50% zdravým jedincům. Pokud bychom kryli přenašeče (N/P) a postiženého jedince (P/P), tak by naopak teoreticky vzniklo 50% postižených jedinců a 50% přenašečů.

Testování na LSDs pro Lagotto Romagnolo není povinné, ale zodpovědný chovatel ho nechá udělat, pokud nezná vyšetření obou rodičů svého pejska. Stejně jako v předchozím odstavci o Juvenilní epilepsii je totiž potomek LSDs negativních rodičů vždy negativní.

Je pak zodpovědností a vizitkou každého chovatele, když štěňátka ze spojení: přenašeč X čistý otestuje, aby zjistil, kolik psů bude z vrhu vlohu přenášet.

 

**Ukázka testu LSD z laboratoře Genomia**:

 

** ukázka videa – průběh nemoci LSD**:

 

 

 

 

 

 

—- text převzat z webu: www.lagottoromagnolo-ribaty.cz – chovatelská stanice Ribaty – chovatel udělil souhlas

 

 

———— FURNISHING (zkr. F nebo f), gen RSPO2 ————

Stejně jako v předchozích případech se jedná o geneticky podmíněnou poruchu – tentokrát osrstění. Pokud je pes označen F/F, jedná se o čistý genotyp. Přenašeč je pak označen F/f. Jedinec f/f je již postižen i ve fenotypu (tzn. vada se projeví).

Testování na Furnishing pro Lagotto Romagnolo není povinné, ale stejně jako v předchozích dvou případech je zodpovědné před krytím znát tyto hodnoty u svého mazlíka, ať už se jedná o chovnou fenu nebo psa. A stejně jako v předchozích odstavcích, jsou potomci F/F rodičů vždy také F/F, tedy s čistým genotypem, bez rizika, že se vada projeví ve fenotypu. Pokud se rozhodnete odchovávat štěňata s použitím přenašeče F/f, je nezbytné, aby druhý rodič byl F/F. Je pak zodpovědností a vizitkou každého chovatele, když štěňátka z tohoto spojení otestuje, aby zjistil, kolik psů bude z vrhu vlohu přenášet. U psů, kteří neměli standardní srst – drsnou, bez kudrlinek a línavou – se prokázalo, že to má spojitost se srdečními vadami a alopecii.

Je pak zodpovědností a vizitkou každého chovatele, když štěňátka ze spojení: přenašeč X čistý otestuje, aby zjistil, kolik psů bude z vrhu vlohu přenášet.

Doporučujeme tento gen (RSPO2) nakombinovat s genem pro línavost (MC5R), aby se předešlo příp. problémům s línáním a dalších následků s tím spojených. 

 

**ukázka testu Furnishing z laboratoře Genomia**:

 

—- text převzat z webu: www.lagottoromagnolo-ribaty.cz – chovatelská stanice Ribaty – chovatel udělil souhlas

 

 

———— PROGRESIVNÍ RETINÁLNÍ ATROFIE (zkr. PRA-prcd) ————

Progresivní = má to nějaký průběh; retinální = retina (sítnice); atrofie = odumírání světločivných buněk sítnice

Je to dědičné oční onemocnění, kdy dochází k odumírání světločivných buněk sítnice (atrofii). Je nevratné a končí úplnou slepotou dotyčného psa (mezi 4. – 6. rokem života).

Rozlišujeme 2 typy/2 podskupiny PRA (I a II), ale každá z nich se dědí jinak, proto se dá říci, že jsou to dvě různá onemocnění, jen pod jednou skupinou.

PRA I. typu se vyskytuje hromadně v některých liniích psů různých plemen (např. Gordonsetrů, IS, středních a trpasličích pudlů, YT, Cairn terrrierů, Welsh corgi…). Jde o starší a častější typ.

PRA II. typu už není tak častá, objevuje se sporadicky nebo i hromadně hlavně u LR, zlatých retrívrů, BC, dlouhosrstých skot. ovčáků – šeltie, kolie; pak také např. (vzácněji) u boxerů, NO .

I přes všechny tyto poznatky není PRA ještě zcela prozkoumaná. Jejímu výzkumu může přispět každý chovatel i majitel a nechat své mazlíčky otestovat v některých z laboratoří…Výtěr z bukální (ústní) dutiny. 

Generalizovaná forma PRA se projevuje odumíráním tyčinek. Nejdříve se rozpadá jádro tyčinky. Pak odumře celá světločivná buňka a je nahrazena jinou, která ovšem není citlivá na světlo. K odumírání tyčinek dochází v okrajových (periferních) částech sítnice, středová část zůstává nepoškozena. Nemoc postupuje různou rychlostí, nikdy se však nezastaví. Za normálního stavu zaznamenávají tyčinky změny v intenzitě osvětlení. Uplatňují se hlavně za šera, za soumraku a za svítání (postižená vidí v tuto denní dobu špatně, stává se šeroslepým (trpí hemeralopií)). Jde to dobře pozna v podvečer nebo v zimě brzy ráno, kdy pes naráží do různých překážek. U zdravého oka se tím více zmenšuje zornice, čím více světla do něj dopadá. Zornice postiženého oka však zůstává široce otevřená i při plném, přímo dopadajícím světle. Při druhém dopadu na sítnici zdravého oka jsou světelné paprsky z větší části pohlceny, jen malé množství jich proniká ven a způsobuje známé „svícení očí”. U psa postiženého PRA sítnice paprsky odražené od tapetum lucidum nepohltí a ty vystupují z oka. Proto oči nemocných psů svítí více. Je to nápadné zejména při fotografování s bleskem. Jako poslední příznak onemocnění se zjišťuje zákal oční čočky. Při tomto zákalu se zrak nezlepší jako v případech katarakty (tzv. šedého zákalu) odstraněním nefunkční čočky. Zákal není totiž příčinou, ale následkem progresivní retinální atrofie.

PRA může rozpoznat veterinární lékař-specialista na choroby oční na základě vyšetření oftalmoskopem. Vhodnější však bude test genetický.

Progresivní retinální atrofii u LGR způsobují 3 mutace genu: prcd, rcd a jeden, který nebyl dosud objeven.

 

 

http://www.veterina-info.cz/odborne-clanky/progresivni-retinalni-atrofie-205.html

 

**ukázka testu PRA – prcd z laboratoře Genomia**:

 

Genetické laboratoře

 

RTG vyšetření

 

  • Vhodný čas pro RTG vyšetření, zejména potřebného k chovu, nastává poté, co je Vašemu mazlíčkovi min. 1 rok.
  • U fen si dávejte pozor, aby Vám nezačaly hárat nebo se na to nepřipravovaly – může to pak negativně ovlivnit výsledek. 
  • Vyšetření se provádí v sedaci, je tedy nutné přijít nalačno (min. 12 hodin nejíst a 6 – 8 hodin nepít).
  • Vyhodnocení RTG musí provést SPECIALISTA k tomu POVOLANÝ, tedy je dobré se objednat na vet. pracoviště, které toto nabízí.

 

———— DYSPLAZIE KYČELNÍHO KLOUBU (zkr. DKK) ————

Jde o vývojové onemocnění, proto velmi záleží na složení krmiva mladého zvířete a zatěžování jeho kostí. To by mělo být minimální (neplánovat žádné extra dlouhé procházky, nedělat žádný zatěžující sport – canicross, agility, dogdancing….), dávat pozor na doskoky. Dalším faktorem je třeba nedostatečné osvalení pánevních končetin, zpožděná osifikace…

Týká se především velkých a obřích plemen, ale je to záležitostí všech plemen.

Kloubní hrbol kosti stehenní (femur) nezapadá do kloubní jamky pánevní kosti (vlivem abnormálního utváření a vývoje – i příliš vápníku a bílkovin může výrazně uškodit vývoji kostí) – to vyúsťuje v artrózu KK.

U správně utvořeného kloubu je hlavice femuru v kloubní jamce pevně fixována vazem. V případě dysplazie dochází k vyskakování (subluxaci) kloubního hrbolu femuru z kloubní jamky kosti pánevní a uvolňování vazu. Někdy je subluxace i slyšet.

Artróza je bolestivá – neochota k pohybu, horší vstávání, kulhání, potíže při rozcházení, při chůzi do i ze schodů, uklouznutí při běhání do zatáčky -> pes přesunuje své těžiště na přední část těla.

Vysoký stupeň u psů všech velikostních rázů může způsobit ochrnutí a nepohyblivost zadních končetin.

 

Rozpoznáváme 5 stupňů DKK:

A – bez nálezu

B – mírný nález/stupeň

C – hraniční stupeň

D a E – střední a těžký stupeň, vyřazující dysplazie LGR z chovu (u některých plemen jsou tyto stupně v chovu povolné u obou spojovaných jedinců – např. AST)

  • od roku 2015 se zapisuje do PP pouze výsledek vyššího stupně dysplazie – tzn. horší kyčle (př. psovi vyjde DKK B/C a v PP bude mít pouze DKK C)
  • doporučení: nechte si RTG snímek nahrát na CD a dobře volte veterináře – ortopeda, dbejte na správnou výživu a pejska příliš fyzicky nenamáhejte. Co je však prospěšné a pejskovi to může pomoci, je například cílená dobrá terapie – aquaterapie, fyzioterapie,…

 

——- JEDINCE S VÝSLEDKEM DKK B NEBO C, MUSÍME SPOJOVAT POUZE S JEDINCEM DKK A! ——–

 

 

———— DYSPLAZIE LOKETNÍHO KLOUBU (zkr. DLK) ————

Jde o dědičně podmíněné a zároveň vývojové onemocnění, které se projevuje kulháním na hrudní končetinu nebo „jen“ neochotou k pohybu. Nejvíce znatelné to začíná být mezi 4. až 9. měsícem. Loketní kloub hraje v mechanice pohybu psa významnou roli, jelikož je přes něj přenášeno nějakých 65% hmotnosti.

Tento problém se týká především velkých a gigantických plemen (NO, BO, LR, zlatý retriever, irský vlkodav, novofundlandský pes a další..), ale nejsou to problémy jen těchto velikostních rázů, postižený DLK může být i právě Lagotto a další plemena (AST, Buldog)…

Dysplazie loketního kloubu se zjišťuje v mírné sedaci.

Končetiny jsou vystavené vně a pohyb vypadá široce. Toto onemocnění je velmi bolestivé a mnoho majitelů psů se domnívá, že to během života odezní. Bohužel to není pravda. 🙁 Může to sice po čase ustoupit, ale kolem 4. roku věku se to většinou rozvine v těžkou artrózu, která výrazně znevýhodňuje a zabraňuje pejskovi kvalitně žít.

Platí to stejné, jako u DKK. Jen je tady ještě klíčová psí obezita – bacha na to!!!

 

Stupeň dysplazie je hodnocen číselně:

0 – bez dysplazie (normální loketní kloub)

1 – mírný stupeň dysplazie

2 – hraniční stupeň dysplazie

3 – výrazná artróza

  • 2. a 3. stupně jsou jednoznačně vyřazující z chovu
  • doporučení: nechte si RTG snímek nahrát na CD a dobře volte veterináře – ortopeda, dbejte na správnou výživu a pejska příliš fyzicky nenamáhejte, při podezření navštivte vetrinárního lékaře.

 

———— SPONDYLOZA (tj. degenerace páteře -> osifikace meziobratlových prostorů páteře) ————

= dědičně podmíněné a vývojové degenerativní onemocnění páteře -> postupně dochází k osifikaci (kostnatění) meziobratlových prostorů -> ztráta elasticity a hybnosti páteře.  Čím starší zvíře, tím horší.

Nemoc nelze vyléčit, ale její projevy jdou mírnit a tím dopřát pejskovi kvalitní život – používají se analgetika a antiinflamatorika. Významně pomůže např. aquaterapie – vodní gymnastika; speciální fyzioterapie, akupunktura, dornova metoda -> masáže. Jako poslední možnost léčby se volí operace, která se ale ne vždy může podařit a místo zlepšení, dojde ke zhoršení či úplné nepohyblivosti.

Pejsek se spondylózou velmi trpí bolestmi zad, zhoršením pohybu a vstávání (je potřeba ortopedických matrací a míst s nezávadným povrchem – vadí kluzká podlaha, velký štěrk…), nechuť k hraní a u samců se to objevuje například při konání potřeby.

Jak se dá zčásti spodylóze předcházet nebo ji alespoň dále nerozvíjet:

  • pořídit si štěňátko po testovaných rodičích na spondylózu
  • nepřetěžovat psa v dospívání ani během života (minimum doskoků, chůze po schodech, dlouhým tůrám…) – bývá to nejčastější problém u pracovních/služebních psů, ale samožřejmě se to může objevovat a objevuje i u jiných plemen – i sportovat se musí správně
  • dbát na správnou výživu psa nějen během dospívání – metabolické problémy (nepoměr fosfor (P) a vápník (Ca) – NIKDY HO NEPŘIDÁVAT! – v potravě je dostatečné množství)
  • nepřekrmovat psa, nezpůsobit obezitu
  • zajistit pohodlné místo k odpočinku

Vyšetření páteře dělá k tomu určený specialista – ortoped

  • doporučení:
    • najděte vhodného specialistu
    • vybírejte dobře štěňátko (po testovaných rodičích)

video: https://www.youtube.com/watch?v=z_UysBirrRc

 

 

Vnitřní předpis KVL ČR o postupu při posuzování spondylózy u psů

2020-01-Vnitrni_predpis_spondyloza

„zdroj KVL“

 

 

———— PŘEDNÍ KONČETINY – RAMENA (zkr. OCD) ————-

OCD (Osteochpndrosis dissecans) = OSTEOCHONDRÓZA = postupné uvolňování chrupavky.

Jde o vývojovou poruchu, která může být podmíněna geneticky, pohybového aparátu – degenerativní porucha chrupavky v kloubech. Buď může dojít k nadměrnému růstu chrupavky, nebo naopak řídkému růstu chrupavky. Díky tomuto dochází k oddělování od zbytku chrupavky a odlučování do kloubní dutiny -> následně to může vyústit v OSTEOARTRÓZU.

Osteochondróza se objevuje především u středních a velkých plemen psů, malá plemena jsou na to málo náchylná (ale existují velmi ojedinělé výjimky – časté to může být a bývá např. u kříženců). Onemocnění se projevuje u mladých psů mezi 4. a  12. měsícem.

OCD doporvází a signalizuje KULHÁNÍ

Hlavními příčinami tohoto onemocnění jsou např.: hormonální poruchy, dietní chyby, douhodobé přetěžování, ale také plemeno.

Pár plemen, která jsou velmi náchylná k OCD:

  • NO
  • Německá doga
  • BO
  • RTW
  • Zlatý retriever
  • LR (X LGR)
  • Newfoundland

Jak se dá zčásti spodylóze předcházet nebo ji alespoň dále nerozvíjet:

  • zajistit vyváženou kvalitní stravu již ve štěněcím věku, ale !POZOR! na velké množství vit D (calciferol), P (fosfor), Ca (vápník) -> může docházet k narušení zrání chrupavkových buněk a zahuštění (zvětšení chrupavky).
  • nepřetežovat psa
  • všímat si detailů chůze – nedostatek pohybu, bolesti kloubů,…
  • nepřežírat psa
  • doplňky stravy s kolagenem, glukosaminem a k. hyaluoronovou – Geloren, Alavis,…

Ke zjištění osteochondrózy slouží např. RTG, CT nebo klinické vyštření

Značí se čísly: 0,1,2….

  • doporučení:
    • najděte vhodného specialistu
    • vybírejte dobře štěňátko (po testovaných rodičích)

 

 

  • Vyšetření patelly musí také provést k tomu určený specialista a NEDĚLÁ SE V SEDACI (tj. UDĚLAT PŘED VYŠETŘENÍMI VIZ VÝŠE nebo ZCELA ODDĚLENĚ)

 

 

———— PATELA (ČÉŠKA; LUXACE ČÉŠKY) ————

Luxace = vykloubení čéšky (koleno)

Jde o vývojovou vadu, jejíž jedinou léčbou je operace.

NEDĚLÁ SE V SEDACI.

Pro prevenci platí to stejné jako u výše popsaných onemocnění. Pejskovi se velmi špatně vstává a má bolesti. Onemocnění se nemusí projevit hned ve štěněcím věku, ale až třeba v období dospívání.

Rozlišujeme 2 formy luxace čéšky:

  1. Vrozená – podmíněna geneticky
    1. (mediální – vnitřní)
      • malá nebo trpasličí plemena (např. čivava, PK, trpasličí špic, pudl, YT,…), testují se však i plemena střední nebo velká, jako: LR, LGR, šarpej, stafbull
    2. (laterální – vnější)
      • velká a obří plemena (např. německá doga, svatobernardský pes, BSP, vlkodav…).
      • klid na lůžku 
  2. Traumatickázpůsobena zraněním – mechanické poškození tkání, vaziv; výrazně nižší výskyt
    • obvazová fixace

Stupeň luxace je hodnocen číselně:

    • 0/0 – normální luxace
    • 1.stupeň – patella se vrací při manuálním vykloubení
    • 2.stupeň – patella se samovolně „vyklubuje“, ale vrací se do normálu
    • 3.stupeň – patella je vykloubená pořád a varcí se d nestandardní pozice        => KULHÁNÍ, OSTEOARTRÓZA
    • 4.stupeň – patella je již v nevratné fázi – deformita končetiny                           => CHONDROPROTEKTIVA
    • od 3. stupně se patella považuje za vysoce abnormální, pes přestává chodit nebo jen zteží a je nutno chirurgického zásahu
  • doporučení:
    • najděte vhodného specialistu
    • vybírejte dobře štěňátko (po testovaných rodičích)

 

 

video: ORTOPEDICKÁ ONEMOCNĚNÍ PSŮ: https://www.youtube.com/watch?v=ZQzJW39jqPE

 

Ortopedi a kliniky

    • MVDr. Lukáš Duchek: Vetcentrum Duchek – Praha 5 – Stodůlky
    • MVDr. Milan Decker (nedělá vyšetření patelly): Veterinární ambulance Krchleby – Staňkov
    • MVDr. Jaromír Ekr: VET-KLINIKA: Veterinární klinika Hradec Králové
    • MVDr. Libor Vlček – Veterinární klinika VLTAVA – České Budějovice

 

 Co dělat pro zdraví svých

chlupáčků?

 

  • V první řadě si vše nastudovat z odborných článků – nejlépe chovatelských nebo i veterinárních.
  • Chodit na potřebná očkování k veterináři.
  • Odčervovat, dělat koprologii.
  • Vybrat vhodné a vyvážené krmivo:
    • doporučení chovateli a majiteli LGR: Primordial, Yoggies, Carnilove, N&D…
    • mořské řasy – Wakame, Kombu, Kelpa
    • vaječné žloutky, vařená mrkev, skopové/hovězí/drůbeží žaludky, ryby (vykoštěné a uvařené bez koření – sůl, pepř atd..)..
  • Čistit chrup – buď zubními kartáčky přímo pro psy, nebo řasou – Kelpa, Kelparen…
  • Dávat si velký pozor na složení krmiv a odměn – vyvarovat se solí, dochucovadel, obilovin, cukru…
  • Udržovat pejska ve formě – rozhodně se vyvarovat překrmování (a následně obezitě) nebo naopak volit málo výživnou stravu.
  • Příliš nezatěžovat a nenamáhat klouby do 1 roku věku psa (tzn. neplánovat příliš dlouhé procházky, dávat pozor na doskoky, pády, úrazy, chůzi po schodech dolů…) – pes je ve vývinu a jeho kosterní soustava také.
  • Zajistit pohodlné a příjemné místo k odpočinku.